Nejen jarní cibuloviny dotváří zahradu. Myslete i na solitérní druhy dřevin nebo na dřeviny do pozadí.
Jaro přináší do zahrady nový život, vůně a barvy. Jako první se objevily bílé sněženky a krokusy. Později se k nim přidají jarní kosatce, modřice a různobarevné tulipány a narcisy.
Tyto druhy jsou však pro mnohé už příliš standardní, a tak hledají do své zahrady něco víc. Myslíte si, že už z jarních druhů není nic na výběr? Mýlíte se.
Okrasné česneky jsou skvost
Můžete se pyšnit nádhernými a majestátními korunovkami (Fritillaria) nebo okrasnými česneky či hyacinty. Zahrady našich babiček byly kdysi plné srdíček (Dicentra), které jsou dnes znovu vyhledávány.
Okrasné česneky patří mezi architektonické skvosty zahrad. Mnohé dorůstají obrovských rozměrů a nejčastěji se používají v monokulturní výsadbě spolu s okrasnou trávou kavyl (Stipa).
Jejich bohaté a velké růžové nebo fialové hlávky svítí už z dálky. Po odkvětu však zůstanou na záhoně jen úzké čárkovité listy, které se později úplně ztratí. Říkáme o nich, že zatahují.
Po odkvětu ponechte listy, neboť dále vyživují cibuli, která si přes ně nabírá další živiny pro příští rok kvetení. Atraktivní kultivar je Allium ‚Gladiator‘ a Allium sphaerocephalon ‚Hair‘.
Aby se nestalo, že jarní záhon zůstane po odkvětu cibulovin prázdný, je třeba použít i jiný druh, aby záhon působil esteticky a upraveně po celý rok. Tehdy se cibuloviny kombinují spolu s trvalkami a pro sezónní efekt is letničkami.
Tulipány (Tulipa) vyniknou spolu s pomněnkami (Myosotis) nebo brunerou (Brunera), narcisy (Narissus) spolu s fialkami (Viola), lobelkami (Lobelia), mléčníkem (Euphorbia) či modřicemi (Muscari). Na menší ploše vyniká koniklec spolu s modřicemi. Fantazii se meze nekladou, a proto si vytvořte tu pravou kombinaci, která vás vždy potěší, když přejedete kolem záhonu.
Nejen jarní cibuloviny dotváří zahradu. Myslete i na solitérní druhy dřevin nebo keřů, resp. na dřeviny do pozadí. Nepopsatelnou krásu květin poskytne magnolie, okrasná jabloň nebo japonská třešeň. Do pozadí vysaďte vilín (Hamamelis), zlatý déšť (Forsythia), na oporu visterii (Wisteria) nebo štědře (Laburnum). Všechny tyto dřeviny dotvoří prázdný kout, vyniknou v živém plotě nebo na pergole či altánku. Chcete-li vytvořit zahradu okrasně-užitkovou, doplňte lísku, která dominuje zajímavým habitusem a dokáže vytvořit i plody.
Mnohé z těchto druhů, můžete pěstovat také v nádobách. Chcete-li pěstovat jarní cibuloviny, s jejich výsadbou musíte začít už na podzim. V jarním období si můžete zakoupit již rozkvetlé narcisy, hyacinty, které můžete vysadit do různých misek a zkrášlit tak terasu i kuchyni. Okrasnou vrbu na kmínku nebo menší japonskou třešeň můžete pěstovat i ve větší nádobě.
Letničky si vypěstujete i za oknem
Zahrada musí být navržena tak, aby během celého roku působila upraveně, byla estetická a zajímavá. Mezi nejkratší kvetoucí rostliny ale nejvariabilnější co se týče barev, tvaru, výšky, jsou právě letničky. Jsou to rostliny, které začínají cyklus semenem a končí semenem v rámci jednoho vegetačního období.
V našich podmínkách nepřezimují, ale semeny si je každoročně můžete vypěstovat přímo za oknem. Některé druhy je třeba předpěstovat v nádobách, jiné se vysévají přímo do půdy.
Brzy na jaře můžete vysít do nádob semínka lobelek, petúnií, muškátů. Tato semínka jsou velmi drobná, proto se vysévají jen na povrch substrátu a ten stačí jen jemně poprášit. Abyste nevyplavovali semena během zalévání, překryjte výsev jednovrstvým ubrouskem. Během dalšího rosení se postupně rozpadne, než rostlinky začnou růst.
V březnu je vhodné začít vysévat cínie, zvonky či kolu. Když mají rostlinky dva klíční listy, začněte je přesazovat do samostatných květináčů.
Pokud se vám zdají rostlinky vytažené a slabé, mají pravděpodobně málo světla, vysokou vlhkost a chlad. Pokud rostlinky padají a mají hnědé stonky v blízkosti půdy, pravděpodobně byl substrát napaden plísní nebo mají hodně vody a chlad.
Výsevní misky byste neměli přenášet, měli by mít dostatek světla a vhodnou teplotu. Letničky výborně zakryjí pozůstatky jarních cibulovin, suché listy a jiné nekvetoucí trvalky.
Trvalky vás obdaří později
Samotné letničky můžete vysévat přímo na stanoviště nebo je vysazovat do sponu na předem připravený záhon, do hloubky 1,5 cm. Zpravidla se vysazují na stanoviště po patnáctém květnu.
Do volné půdy přímo na záhon se vysévají letničky s většími semeny nebo letničky s kolovitým kořenem, které nemají rádi přesazování.
Patří sem slunečnice (Helianhus annus), ricin (Ricinus communis), Amaranutus (Amaranthus caudatus), Kráska (Cosmos bippinatus), len, (Linum), kapucínka (Tropaeolum majus).
Pokud chcete vytvořit zajímavý samostatný letničkový záhon, přesně naplánujte výsadbu, aby byl záhon pohledný z každé strany. Pokud si zvolíte klasický záhon, obdélník nebo čtverec, pás v zahradě, do pozadí vysaďte vysoké letničky, poté středně vysoké a do popředí nízké.
Pokud plánujete vytvořit kruhový záhon, ve střední části musí být letničky vysoké a směrem ven se musí rostliny zmenšovat. Barvy si už zvolte podle nálady, ale pokud je záhon součást celku zahradní kompozice, měl by korespondovat s celou zahradou.
Rovněž získáte prostřednictvím semen i sazenice dvouletých rostlin a trvalek. S nimi je to ovšem pěstování na delší. Dvouleté rostliny se obvykle vysévají v létě, do podzimu vytvoří základní růžici listů, vysadíte je na místo, kde je chcete pěstovat, a za rok kvetou a přinesou semena a takto proces můžete opakovat.
Mnoho dvouletých rostlin se však dokáže vysemenit samovolně a v blízkosti mateřské rostliny najdete spoustu mladých rostlinek, které stačí jen prosadit. Mezi zajímavé dvouleté rostliny patří náprstník (Digitalis purpurea), Topolova (Alcea rosea), sedmikráska (Bellis perennis), maceška (Viola), hřebíček turecký (Dianthus barbatus), pomněnka (Myosotis) i zvoček prostřední (Campanula).
Trvalky vás obdaří květinami ještě později, protože než rostlina vyroste, projdou někdy i dva roky. O to víc však potěší, protože jste ji vypěstovali vlastníma rukama. Pozor, pokud plánujete vypěstovat zajímavé kultivary s ochrannou známkou, pravděpodobně se vám to nepodaří. Některé kultivary například echinaceí a jiných trvalek označené ® (R) nelze rozmnožovat semeny.
Základní druhy jako např. echinacea purpurea samozřejmě ano. Snadno vypěstujete i levanduli a krásnoočko.
Nejen pomocí semen lze rozmnožovat. Jaro je ideální ik rozmnožování pomocí řízků. Takto rychleji získáte mladé rostliny. Rozmnožit si tak můžete levanduli, rozmarýn, muškáty i chryzantémy. Řízky výborně zakoření, pokud je nejprve namočíte do stimulátoru.
Připravte si předem květináče naplněné substrátem. Odřezky odebírejte ze starších mateřských rostlin. Měly by být dlouhé asi deset centimetrů, bez spodních párů listů zapíchnuté kolmo do substrátu. Pro rychlejší zakořenění nádoby zakryjte fólií nebo sklem.
Noblesní lilie
Na jaře se vysazují také cibule a hlízy rostlin, které kvetou v létě až do mrazů. Po tulipánech a narcisech zůstávají prázdná místa a v jejich blízkosti si můžete vysadit letní hlízy. Nezapomeňte však, že hlízy kvetoucí v létě je třeba před mrazy vykopat z půdy a uskladnit v suchých a teplých podmínkách a příští jaro opět vysadit. Patří sem acidantery, gladioly, montbrécie, lilie (ty není třeba z půdy vybírat), kany, kaly a jiřiny.
Hlízy vysazujte ve vhodném období tak, aby do jarních mrazů, které jsou obyčejně v květnu, nevyrostly. Hrozí omrznutí listů a výhonků. Pokud je vysadíte přece jen dříve, odsledujte si počasí a výsadbu přikryjte.
Mnohé z nich lze pěstovat v nádobách, skalkách, ale i na smíšených trvalkových záhonech.
Lilie patří mezi nejoblíbenější letní cibuloviny. Mají noblesní elegantní vzhled a atraktivní vůni. O barvách ani nemluvě. Mají všechny barvy kromě modré a fialové. Některé druhy dosahují výšky pouhých 20 cm, jiné naopak dva metry. V posledním období je vyhledávána bílá lilie, nazývaná také madonina (Lilium candidum) zejména pro její léčebné účinky, dokonalou vůni, která se projeví zejména podvečer.
Ve venkovských zahradách dominují gladioly (mečíky), které jsou barevnou škálou opravdu pestré. Nevýhodou je jejich křehký stonek, který nese váhu květů během kvetení a proto je nutné jim připravit vhodnou oporu, případně hlízy vysazovat do kruhu, podél opory, v blízkosti plotu.
Nejčastěji v zahradách se nacházejí kosatce (Iris). Pro někoho všední, nezajímavé, pro někoho vzpomínka, pro jiné atraktivní hlíznatá rostlina. Trh nám momentálně nabízí opravdu zajímavé barevné odrůdy a kultivary.
Kosatce se rozmnožují opravdu rychle a už v krátké době získáte hlízy i na darování pro souseda či známého. Jsou však také druhy, které rostou pomaleji a na ty se opravdu vyplatí čekat. Vyniknou zejména ve smíšených záhonech a už na jaře spolu s pivoňkami (Paeonia), iberkou (Iberis), srdcovkou (Dicentra) vytvoří dokonalou souhru tónů.
